HOTPOT – Taiwan

      |   

Poslušně hlásím, že předevčírem se nic mimořádného nestalo. Snad jen to, že Jirka má už spraveném skútr a že jsem viděl, jak se jedna opice vrhla na Taiwanskou holku a ukradla ji pití. Nejdřív se koukala na mě(taky sem měl pití), ale pak si to naštěstí rozmyslela a radši přepadla tu holku srabácky zezadu.

 

Včera taky nic zvláštního, v podstatě jsem celej den programoval a až navečer jsme se rozhodli, že pojedeme projet skútr do města. Vyjímečně byla dobrá viditelnost protože v noci snad malinko sprchlo, tak mě trochu mrzelo, že jsme byli schopný domluvit se až navečer. Každopádně něco po čtvrtý jsme vyrazili a namířili si to přímo k řece Love river. Nachali jsme skútr na stejném místě, jako když jsme tam byli den před tím a šli jsme se podívat jak pokračuje Lantern festival. Na břehu řeky byly všude stánky s jídlem dalšíma věcma, trochu mi to přípomínalo Větnamce na pouti. Jedno jsme si to obešli a celkem nás zaujal nějakej bambusovej džus. Normálně to tam před náma vymačkávali z bambusů viz. foto. Jirka si koupil jeden kelímek ale nechutnalo nám to, tak ta radši zahodil – vážně nic moc. Já jsme se rozhodl vyzkoušet mořskou bestii co tam prodávali. Byla to nějaká grilovaná kalamára na špejli. viz. foto. Nakonec se to ukázalo jako dobrej výběr a Jirka si ji koupil taky – stála v přepočtu přibližně dvacku.

 

Pak jsme se rozhodli jít navštívit zdejší asi 40tipatrovej obchoďák. Když už jsme stáli před vchodem, zazvonil telefon a Břéťa nám řek, že má sraz s holkama, který jsme před tím opustili v Thajsku. Zkrátka, že máme domluvenou večeři. Obchoďák byl v tu chvíli na odstavný koleji a už jsme si to mířili ke skútru, kterej byl v tu chvíli podstatně daleko. Navíc do toho začalo krápat.  Než jsme došli k našemu “žihadlu“, už se solidně rozpršelo. Řeknu vám, teda jed ta skútru v dešti, žádná slast. Naštěstí jsem měl oproti Jirkoj nepromokavou bundu.

 

Na kolejích jsme vyzvedli Břéťu a opět jsme vyrazili do města. Tentokrát naše cesta trvala asi 40 minut. Moje ryfle by se dali ždímat, ale nedalo se nic dělat. Dorazili jsme do restaurace a přivítali se. Dokonce s holkama v restauraci seděla i Taiwanka, kterou sem znal už z HK.

 

Teď malinko popíšu tu restauraci a co jsme všechno dlabali.

Restaurace byla ve stylu Hotpot(horký hrnec) – to spočívá v podstatě v tom, že přímo na stole jsou hrnce, ve kterých je vařící voda, teda spíš polívka a do těch hrnců si postupně dáváte uvařit cokoli, na co máte zrovna chuť. Navíc hrnec byl rozdělenej na 2 sektory – na kořeněnej a nekořeněnej. Hned vedle byl takovej mrazící regál, kde si člověk vybral cokoli z nabídky a moh si to okamžitě uvařit. Ještě jsme zapoměl podotknout, že tahle restaurace je “all you can eat“ To znamená, že můžete sníst opravdu cokoli a v jakémkoli množství, stejně tak to bylo i s pitím. Viz. foto.

Co tam vlastně bylo na výběr – mě asi nejvíc zaujali salámové plátky masa, které se vařili opravdu rychle….měli tam vepřové, hovězí a další druhy masa. Dál na výběr byli různý lahůdky jako ptačí vejce, různý druhy krájených mořských potvor, nějaká ta zeleninka, houby,různý knedlíčky s různejma náplněma(ochutnal jsme skoro všechny ale knedlíčky mi tu k srdci nepřirostli – třeba jeden se Sladkým sýrem:-!),různý druhy tofu…..prstě obrovském výběr, už ani nevim. V podstatě ale všechno co jsem si nechal o Taiwanců mi moc nechutnalo – jinak ale moc dobrý. Postupně jsem se tam ládoval, jak to jenom mi češi úmíme až si ze mě jedna Taiwanka dělala srandu, že to nemusim sníst všechno(oni toho moc nesnědí). Každopádně, když se ostatní zvedli, že půjdeme dál, bylo to pro mě nemilé překvapení, protože jsem byl zrovna v nejlepším a ještě jsem nebyl zcela zasycen. Málem jsem zapoměl dodat, že to všechno pití a jídlo nás vyšlo na 230NT na hlavu, což je asi 120Kč.

 

Po jídle jsme se rozhodli, že ještě půjdem pokecat do nějakýho baru. Pro Taiwance znamená dobrej bar asi ten nejdražší, protože ná zavedli do jednoho opravdu drahého. Prý je vyhlášen tím, že tam choděj hodně cizinci hledat pěkný Taiwanský holky. Nicméně, to byl ale celkem pěknej bar v Evropským stylu. Dal sem si jedno pivko a donesli mi malého Heinekena.  Ostatní si dávali tak různě-řidiči kolu a džus, neřidiči nějaký ostřejší koktejly….V podstatě všechno tu stálo stejně a to přibližně 50-7OKč za nápoj(včetně toho mýho Malého piva).

 

Bylo celkem fajn, zase pokecat s nějakýma holkama(na koleji jich máme zatraceně málo) a navíc českejma. Holky si v Kaouhsiungu prý pronajali čtyřpokojový byt a vyšlo je to přibližně stejně jako nás. Maj to celkem dobrý. Taky jsme zjistili, že máme v březnu narozeniny asi 4 z nás, takže se budou asi každej tejden pořádat párty – paráda. Holky ještě povyprávěli jak strávili týden v Thajsku – prý super. Byli asi 3 dny v Bankoku a pak se přesunuli na nějakej ostrov, tušim “Kosa-Mui“. Celej výlet včetně zpáteční letenky na ostrov je vyšel prý na krásných 8000 našich a to si tam solidně užívali.

 

Po baru už jsme zamířili rovnou do hajan, moje už skoro suchý ryfle potřebovali zase pořádně namočit….mimochodem, prý už tu nepršelo asi 2 měsíce. Na koleje jsme dorazili celkem v pohodě, i když cestu jsme spíš odhadovali. Ještě jsme si cestou z parkoviště koupili něco k pití(já MilkTea – čaj s mlíkem) a valili jsme do hajan. Před postelí nás už zdželi jenom tady 2 kluci s patra se kterýma jsme chvilku kecali na balkoně. No a to už byl konec večera – utahanej jak línej Alík jsme se zhroutil do postele(až po sprše zamozřejmě J) a usnul.

Toť vše a těšte se na fotky, budou se vám sbíhat sliny J.

Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít