El Nido II. – Filipíny

      |   

Dneska jsme vstávali – no takhle se to asi moc říct nedá, protože jsem vlastně skoro nespal.

Noční NE-pořádek

Místní blbečci(pracovní název „prasata“), co tu kalili včera až do 4 do rána se tu ukázali znova a tentokrát tu vydrželi asi do devíti do rána. Naštěstí nám teda ale už nelezli po verandě a byli takový klidnější. Stejně to ale byl hroznej hluk. Asi v 7 ráno jsem to už nevydržel a šel si sednout na verandu a pozorval ožralce, jak si seděj za plotem a pořvávaj na kolemjdoucí. Hlavní prase byl překvapivě Briťák (odhad), močil nám tu přes plot apodobně… Po probděný noci jsem moc náladu neměl, tak jsem si taky otevřel flašku a začal nasávat už ráno. Náš 12ti letej rum s kolou, je docela dobrota :-P. Přes noc mi moje parádní opálení ještě trošku zesílilo, takže dost cejtim ramena a další svoje útržkovité skutečnosti. Rozhodli jsme se, že na dnešní projížďku po ostrovech pokud možno nepojedem a přesunem ji na zítra. Místní správcový, u který jsme to objednávali jsme to zdůvodnili tak, že jsme nevyspalí – že prasata kalili zase celou noc a nenechali nás vyspat.

Policie nefunguje

Ona je strašně slušná a hodná, tak vůbec nevěděla, jak se zachovat. Do hloučku ožralců se jí moc nechtělo, tak prej aspoň napsala textovku tý holce, co tu bydlí a co s nima peče. Řikala, že policajti tady jsou, ale že jen seděj v kanclu a na pláž nechoděj. 😀  takže trochu zbytečný. Chlast na pláži je tu ale prej zakázanej – že to ruší hosty.

Rozhodli jsme se, že prasata nás už moc nebavěj a že vyrazíme na procházku. Zrovna, když jsme odešli, tak se spakovali i prasata a vypadalo to, že se loučej. Jako by čekali až to už nevydržíme. Došli jsme až na konec pláže a v restošce si dali pivko (Red horse). Už hodně dlouho jsem neměl pivo takhle po ránu. Nebylo nic moc(trochu jako líh s vodou a bublinkama), ale docela bodlo.

Pomsta v El-Nido

Když jsme došli zpátky, hlavní prase leželo vedle na verandě v křesle a bylo úplně vytuhlí. Dost jsme přemejšleli jakou pomstu vymyslíme. Nakonec Terka přišla se starou pravdou „On na tebe kamenem, ty po něm chlebem“. Trochu jsme si to teda upravili po svým a na místní poměry. Věděli jsme jak se asi vylitej po probdělý noci cejtí, tak jsme mu v pekárně koupili snídani. Byl úplně nadšenej, když jsem ho vzbudil abych mu moh dát zákusek :-D. … Jeho buzení jsem si dost užíval. Nebyl skoro schopnej otevřít oči a mluvil tak tak… Pustili jsme si i muziku na kompu aby ocenil český umělce. A aby viděl, že je to opravdu chytlavá muzika, tak jsme mu trochu i pozpívali. Baterka brzo bohužel došla, a elektřina přes den nejde, tak jsme museli vymyslet něco jinýho. Napustil jsem mu flašku vody z vodovodu a šel ho zase vzbudit s tím, že vypadá hrozně, jestli nechce trošku napít…. Zase vykoktal něco jako že spal, nebo tak, tak jsem mu ještě připoměl, že jsme mu přinesli snídani 😀 :-D.

Bylo to takový trochu trápení bezmocnýho, ale byli jsme na něj ještě dost hodný, na to jak nás bezohledně nenechal 2 noci vyspat. Na památku jsem se s ním ještě asi 3 krát vyfotil. Po chvíli přišla další holka, co tam s nima chlastala. Ačkoliv tu stejně jako on nebydlí, úplně v pohodě si odemkla vrátka, vlezla dovnitř, sedla si vedle něho a začala poslouchat něco ze sluchátek.

Majitel ubytování

Po chvíli přišel starší pán, představil se jako majitel bungalovů a ptal se nás, jestli tady u nás někdo v noci cizí spal. Tak jsme říkali, že ne. A on, že u nás na verandě prej někdo ráno chrápal. To jsme vůbec v noci neslyšeli. Hlavní prase si totiž asi ustlalo u nás na verandě a až pak se přesunulo na židli k vedlejší chajdě. Tak se aspoň vyřešila záhada, kam se poděli zbytky jídla, který jsme nechali na stole a kde jsme ráno našli jen umaštěný papíry.

Vysvětlili jme teda majiteloj, jak to všechno bylo a že jsme 2 noci už pořádně nespali. Nevypadal nijak drsně, byl slušnej až na půdu, ale v ruce držel mačetu…  Po tom, co jsme domluvili se tady prošel a pak se zeptal tý holky z prasat, jestli tady bydlí a ona, že ne. Pak jestli on tady bydlí a ona, že taky ne. Tak jim vysvětlil, že lidem, který tu nejsou ubytovaný, tu nedovolujou zůstávat. Na to se velmi chytře zeptala, jestli chce aby teda vypadli a on, že jo. Řekla, že za pár minut. Asi si chtěla vzít čas, než vzbudí hlavní prase. Pak nějak teda vstali. Ještě jsem se ho ptal (chlebem), jestli je v pořádku. A ta holka z prasat na nás docela sprostě spustila, proč musíme bejt takový „píp“, že na ně musíme donášet majiteloj. Tak jsem se jí snažil vysvětlit, že oni nás nenechali 2 noci vyspat ačkoliv jsem je první noc slušně požádal ať jdou jinam nebo ať jsou ticho. Ona se dost stylovala do postavy ublížený chudinky, že je to jejich poslední noc tady a že si ji chtěli užít. Tak jsem se jí znova snažil vysvětlit, že k nám byli bezohledný a že se o nás nestarali ani když jsme je požádali aby odešli.

Namyšlení turisté

Na to mě rozsekala hláškou: „Že prej proč by se o nás měli starat“. Oni tu berou místní dost jako póvl a že tak bere i nás pak ještě upřesnila hláškou, že: Jak my si můžem dovolit tady na ně donášet, když za ubytko platíme nějakých blbých pět stovek, kdež to oni platěj 2000. Tam už se Terce plašily kladiva a já už skoro viděl jak se po ní vrhla. Byla fakt dost hnusná a bezohledná i za střízliva – to se jen tak nevidí. Zajímavý to bylo vidět v kontrastu s panem majitelem, kterej se jim skoro až omlouval, že musej pryč. Z takovýho jednání jsme byli s Terkou dost zaskočený a řešili jsme to ještě další snad půlhodinu. Pak přišla ještě holka – která tu teda jako jediná z nich právě bydlí. Poprvé nás pozdravila a dokonce se nám omlouvala. Říkali jsme jí i co nám řikala ta holka z prasat a ona řikala, že je fakt divná. Tak nám dala aspoň za pravdu.

Pohoda v chatce u moře

Po týhle story jsme si došli na jídlo  – dali jsme si něco z místních kotlíků. Nic extra, ale stačilo to. Pak zase válenda na verandě až do večera. Poprvé jsme využili přednosti naší chatky na pláži a šli se těch dalekých 10 metrů teda vykoupat do moře. Krásně teplá voda a zrovna bylo za mrakem, tak jsem ani nemusel mít strach o moji račí kůži.

Zase nám vyhládlo – poprvé tady jsme si zašli na něco lepšího. Terka si dala pizzu s mořskýma plodama (zrovna jí tu dojídám). Já jsem si dal nadívanou oliheň. Vypadalo to výborně a chutnalo zrovna tak. Večer jsme si tu zase zapálili svíčku a chtěli dopít ruma. Terka trošku odpadla, tak tu „dojíždím zbytky“ sám. Rum je opravdu dobrej – přes den jsme ho zlikvidovali celkem dost a žádná bolest hlavy nepřišla. 12ti letá kvalitka se pozná :-P.

Snímek8 212Sedím si tu na terase, popíjím kolu s rumem, dojídám pizzu, kochám se svíčkou a poslouchám zvuky moře. Je tu celkem klid. Docela idylka. Jen přišlo další z prasat a vykecává s holkou od vedle, tak mám trochu strach z recidivy, ačkoliv nám slíbila, že se to už nebude opakovat. Takhle to totiž dycky začínalo. Nejdřív za ní někdo večer přišel, kecali, pak vypadli a někdy v noci jich přitáhla spousta a utábořili se tady. Dnešek snad bude jinej.

 

 

El Nido II. – Filipíny
5 (100%) 1 hlas





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít