Den VI. Peking – Čína

      |   

Ráno vstávání, snídaně a cesta na císařskej letní palác. Metrem jsme tam byli celkem rychle.

Císařský palác

Když jsme dorazili, zmerčili jsm zase spoustu lidí. Už mě to začalo trochu štvát, tady kamkoliv se šlověk hne, má za zadkem stovky číňanů….tohle místo by ěmlo bejt o relaxu a ne o furt o frontách a davech lidí. U pokladny jsme zjistili, že zase užívaj salámový taktiky. Do areálu stál vstup asi 70Kč, ale pokuď jste chtěli navštívitt nějakou budovu, nebo zahradu, museli jste si koupit dražší lístek, nebo si na místě připlatit. Tyhle vstupy jsmou tu řek bych pěkně drahý. No mi jsme si koupili jen ten základní. Uvnitř to bylo teda aspoň nádherný. Obrovský jezero, se s pár ostrůvkama a mostama. To celý bylo zahalený v mlze, nebo teda v Pekingským smogu, takže to působilo docela zajímavě. Všude jak jinak zase spousta obchůdků se suvenýrma a ovčerstvení. Taky tam bylo možný si pučit šlapadlo, ale nokonec jsme se rozhodli, že se radši v klidu projdem. Z jednoho ostrůvku(tam sme došli přes most), kterej původně sloužil jako výběh pro medvědy jsme si vzali loď a přepluli na břeh, kde byl císařskej palác. Celkem monstrózní budova. Tady je to cellek zvykem, že každej vladař, nebo i blbej politik má nějakou obrovskou memorial hall(pamětní budovu…zkrátka obrovskej pomník). Aby jsme se dostali dovnitř, museli jsme si jak jinak, než zaplatit další vstup. Ve vnitř to vypadalo spíš jako v chrámu. Byla tam i pagoda a celkově to bylo na kopci, takže to vypadalo obrovsky a ze zhora byl výhled na celý jezero, teda kdyby nebyl smog, tak by byl fajn výhled :-D. Moc dlouho jsme nepobyli – tenhl areál by byl na celej den a my jsme měli ještě nějaký plány, takže jsme se se rozhodli vydat se pryč(zase nás vstypy včetně lodi vyšli na 120Kč a to jsme skoro nikde nebyli), prošli jsme východem za palácem a rozhodovali se co si dát k jídlu. Jsem si koupil nějakej salám u stánku(chutnalo to jak Junior). Pak následoval co jinýho, než mekáš:-P. Moc času už nezbejvalo a my se ještě chtěli podívat na olympijskej stadion a Pekingskou univerzitu. Nejdřív jsme si našli bus na Univerzitu, ale nějak jsme to tam nevychytali. Došli jsme do místa, kde byly jen koleje, Takže jsme toho moc nevyděli.

Olympijský stadion

Čas se zkracoval, takže aby jsme ztihli vlak do Šanghaje, vzali jsme si tágo ke stadionu, kde jsme ji v rychlosti udělali pár fotek. Snad jen tady jsme viděli olympijskou náladu a to jen ve formě dvou číňanů, který jezdili na kole kolem stadionu a vykřikovali olympijský hesla. Jeden z nich měl na hlavě vystříhany a vybarvený oplymp. kruhy. Vypadali, ale že sou za to placený, protože vyjímečně nic neprodávali. Tak jsme si je taky vyfotili a hned vzali další tágo do hostelu.

Cesta do Šanghaje

Bylo to asi tak Dvě hodiny před odjezdem vlaku. Na rcepci nám den předtím řekli, když jsme se zeptali, že je dobrý metrem vyrazit tak dvě hoďky předem. My jsme se rozhodli jet tágem aby jsme to v poho ztihli, tak jsme si řekli že máme ještě dost času. Pro jistotu jsme se ještě zeptali, jak dlouho před odjezdem musíme bejt na nádru, jestli nemusíme projít nějakýma procedurama jako na letišti. No a oni na nás koukli, jako že už by jsme tam vlastně měli bejt(2 hoďky před) :-O. Tak jsme v rychlosti hodili bágly nazáda a vyrazili chytit tágo. Asi 3 nám zastavili ale ani jeden nás nechtěl vzít, nevíme proč. Ostatní ani nezastavili. Tak jsme se vrátili na recepci, jestli by nám tágo nezavolala….nějak to španě pochopila a šla s náma na silnic, kde se stejně neúspěšně jak my snažila stopnout tágo. Tak jsme ji vysvětlili ať použije telefon. Když odešla tak se nám zrovna poštěstilo. Bylo to asi trochu blbý, že jsme jí takhle ujeli, ale spěchali jsme, tak se nedalo nic dělat. Na nádraží jsme přijeli asi s hodinovým předstihem. Musim říct, že tam bylo naprosto neuvěřitelně lidí, kam se hrabou všechny letiště. Co nás taky překvapilo, že se u vstupu kontrolujou bágly rentgenem jako na letišti. Dost to ten dav venku zdržovalo. Uvnitř nádražní haly byli další obroský davy lidí hledající a čekající na vlak. Našli jsme naší skupinku(asi 500) lidí čekající na stejnej vlak Peking Šanghaj čekající hned u prvního nástupiště na chodbě. Chodba byla obrovská, spíš jako hala, ale i tak to tam naše skupinka celkem zablokovala a lidi procházeli na další nástupiště docela težce. V Číně je to všechni prostě o mačkání. Dyť Peking má asi 13mil obyvatel nebo kolik. Konečně otevřeli naše nástupiště a lidi se tam skrz další kontrolu nahrnuli. Konečně jsme se dostali ke kolejím. Čekal na nás luxusní vlak. Ve vnitř taky luxusní-paráda. Vzhledem k tomu, že to byl noční vlak a my jsme měli zamluvený spací kupé, tak jsme každej měl svoji potýlku. Sice to bylo velikostí normální kupe, ale celkem v poho jsme se tam namačkali. Spalo se tam fakt dobře, koleje skoro nebyli ani cejtit. Ráno jsme dokonce uvítali menší zpoždění(asi přes hodinu), protože jsme se mohli dospat až někdy do kolem 7mí, 8mí hodiny.

 

Den VI. Peking – Čína
Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít