V Denali řešíme výlet autobusem a kemp – cestopis Aljaška den IX.

      |   

Vstát se nám podařilo až na třetí zazvonění budíka. K snídani jsme si u stanu uvařili vločky a čaj. Pohodu nám přerušila jen správkyně kempu, která projížděla kolem autem. Ani nevylezla, jen se z okýnka ptala, jestli jsme právě přijeli nebo odjíždíme. Pak jestli jsme platili kemp a jak. Všechno jsme ji popsali a ona, že prý ve schránce na prachy nic nebylo. Někdo jim to asi vybral. Naštěstí to už není naše starost. Paní odjela, my se sbalili a odjeli taky. 0469Čekala nás dlouhá štreka až do národního parku Denali. Tam jsme dorazili až kolem třetí hodiny. V plánu jsme měli ubytovat se v kempu Savage River, který je asi 12 mílí od návštěvnického centra a zamluvit si autobus na zítřek. Do Parku totiž vede jediná silnice a jezdí po ní jen místní autobusy, které je potřeba zarezervovat. Dojedete si daleko jak, chcete a jak  máte zaplaceno. Následně si můžete ťapkat po parku podle libosti a na cestě zpět si stopnout kterýkoli jiný bus. Zajímavé je, že lístky na bus se nekupují v návštěvnickém centru, ale v Wildness centru (asi centrum divočinyJ). Tam jsme dorazili a zjistili na tabuli, že zítra jede první bus s volným místem až v devět. Dřívější byli už plné.

Přistoupili jsme tedy k pokladně. Vysvětlili jsme paní, že chceme lístky na zítřejší bus. Ptala se kolikátého to je. Sama to úplně nezvládla – musela ji pomoct kolegyně. Pak chtěla zaplatit a my ji zaskočili ještě požadavkem na kemp. Rádi bychom přespali 2 noci ode dneška v kempu Savage River. Ona se zeptala kolikátého je dnes (asi jsme byli první, koho dnes obsluhovala…). Odvětili jsme, že je 10. a že to chceme na dvě noci. Zeptala se, jestli tedy do soboty? Zase jsme ji zopakovali, že jen na dvě noci, tedy do pátku. Zeptala se, kolikátého je pátek a už to pak nějak asi dopočítala. Když to dopočítala, řekla, že mají všechna místa obsazená. Pak se zamyslela a řekla, že jestli chceme, tak mají volno dvaadvacátého. Odvětili jsme, že když potřebujeme přespat odedneška na dvě noci, asi by nám to dvaadvacátého nebylo moc platné… Pak nám řekla, že dnes nemají místo nikde a pak z ní zase vyjelo, že nám zarezervovala kemp. Vysvětlování bylo porod…. Ale nakonec jsme to společně zvládli. Dali jsme ji pěkně zabrat. Bohužel  nám toho moc nevysvětlila, museli jsme tedy poslouchat pokladního vedle, vysvětlujícího jiné skupince. S tou naší slečnou jsme si nebyli jisti, jestli my nerozumíme ji, nebo ona nám. Všechno se nakonec povedlo.

0641Bylo něco po páté hodině, takže jsme se vydali autem ještě do Visitor centra než nám v 6 zavřou. Na místě jsme si prohlédli místní expozici o zvířatech a nejvyšší hoře severoamerického kontinentu Denali (dříve Mt. Mc Kinley). Stihli jsme skouknout i krátký film o parku Denali v místním kině. Pak už jsme se jeli ubytovat do kempu.

Problém našeho místa byl v tom, že byl až na konci kempu a nedalo se tam parkovat autem.  To nám zdůraznili už Češi, které jsme potkali na parkovišti. Nejdřív jsme se jich anglicky ptali, jestli tohle je skutečně parkoviště, kde můžeme přes noc stát. Pak jsme slyšeli, jak se baví mezi sebou a  bylo to jasný. Všechny věci jsme tedy museli tahat pěšky. Ty by se ještě dalo nebýt místních bezpečnostních pravidel. Kvůli medvědům nesmíte nechávat žádné jídlo ani drogérii v místě, kde spíte. Medvídky to láka a mohli by vás sezobnout i s vaší tlačenkou nebo zubní pastou. Jídlo by správně mělo zůstat v autě. Byly tam sice bedny na uložení věcí, ale stejně nebyly dostatečně daleko od stanu. První noc jsme se tam rozhodli nic nenechávat. Ještě ale nebyl čas na spaní. Tady se stmívá dlouho, takže jsme se rozhodli neztrácet čas a dát si ještě jeden kratší trek. 0492Nabízel se jeden z nejhezčích „Horse shoe lake“, tedy trek k jezeru Koňská podkova. Ten byl naprosto fantastickej. Je to nejlepší trek v pěším dosahu od kempu a visitor centra. Když pominu parádní výhledy na jezero a skutečnost, že jezero je vlastně bobří přehrada, povedla se nám tam parádní věc. Terka si přála vidět bobra a nám se to povedlo. Dokonce se nám to povedlo tak, že jsme viděli dva a to na vzdálenost dvou metrů. Jeden z nich nám k tomu ještě pózoval docela dlouho. Všimli jsme si, jak plavou po jezeře. Běželi jsme s nima až na druhou stranu, kde vylezli z vody. Byl to parádní zážitek. Nemohu opominout ani jejich stavební dílo … paráda…

Dnes je už čas jít spát. Teda nejdřív odnosit všechno do auta a pak jít spát do stanu, kde nemáme kromě jedné lahve s vodou vůbec nic.

V Denali řešíme výlet autobusem a kemp – cestopis Aljaška den IX.
5 (100%) 1 hlas





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít