Čína den VIII Suzou

      |   

Ráno jsme chtěli vstávat brzo a vyrazit na venkov do jedno přilehlího městečka, který je proslavená hlavně díky jeho zahradám. Takže jsme měli naplánovanej piknik někde v trávě. No moc brzo e nám vstát nepodřilo, ale vyrazili jsme. Na nádraží zase totálně přelidněno. Koupili jsme lístky za 25 yuenů a prošli přes rengen. Jeli jsme fakt drsným vlakem….rychlost kolem 300km za hodinu. Takže těch 100 kiláků nebo kolik uteklo vážně rychle. Vystoupili jsme a okamžitě se postavili do ronty na lístky aby jsme koupili zpátky. Zpátky nás stáli jen 15 yuenů – už jsme měli jinej vlak. Vyrazili jsme pěšky za nosem za nedalekou pagodou. Po cestě jsme se ještě stavili v muzeu hedvábí. Ze začátku nic k vidění, ale nakonec to bylo celkem zajímaví. Po muzeu jsem si koupil od potulnýho nabízeče takou tradišní píšťalu. Usmlouval jsem ji asi na 20 korun. Jestli víte kolik normáloně stojej hudební nástroje, tak víte, že je to fakt zadarmo. Ani pak jsem ji už tak levně neviděl. Původně jsem ji nechtěl, takže smlouvání bylo lehký, prostě jsem mu nabíd deset a že to jinak nevezmu, dycky sem řek, že za tu cenu nemám zájem a odešel jsem, on pak dycky nabíd nižší, pk mě dokonce nechal i odejít a zase si mě našel. Nakonec teda povolil a dal mi malou píš´talo, že to teda bere – já na něj, že sem myslel tu velkou:-D. No nakonec mi dal i tu :-D.

Pagoda

Došli jsme k pagodě, kde zase chtěli vstup asi 50 kč. Už jsem z těch jejich vstupů byl vážně nasr… tak jsem se rozhod, že tam nepudu a počkám na kluky venku. Asi hoˇku sem čekal a pak pro mě přišel Němda, jestli nechci dovnotř zadara. Tak sem šel. Šli jsme jinýv vchodem, de nás okamžitě zastavili, tak Němda ukázal vstupenku a já dělal jakože nic a prošli jsme dovnitř oba :-D. Zjistil jsem, že ve vnitř nní jen paoda, ale i chrám a menší parčík s jezírkem. Tak jsme se nadlábli v jednom altánku nad jezírkem, kterej sme zabrali pro sebe asi na 2 hodiny. Ne forovku jsme si tam lehli opalovali se:-D. Tsm to bylo moc hezký. Pak jsme se rozhodli že se hnem a že půjdem na nějakou tu zahradu, kvůli kterejm je to město tak známí. Mimochodem, tohohle města jsme jeli jako na venkov, ale pak jsme zjistili, že i tak má 3mil. obyvatel. Pro ně je prostě 100 000 město vesnice.

Zahrady v Suzou

Zahrady jsme našli, zase na nás chtěli obrovský vstupný, v jedný dokonce 300 českých, což mi přišlo fakt dost ve srovnání s otatníma cenama. Šli jsme do jiný levnější. Docela jsme se spletli v přdstavě co jme měli o místních zahradách. Čekali jsme velkej park nevo tak něco, ale vypadalo to spíš jako velkej dvorek uprostřed zdí, kde bylo jezírko pár cestiček, sposta šutru s chodvičkama všechno na malým prostoru.  Dotoho tam Strašná spousta Číňanů. Tahle zahrada by byla na relax jak dělaná,a el to by jste se každou vteřinu nesměli vyhejbat nějaký “kokotí hlavě“…. Občas už jsme museli averzi k některým lidem tady ventilovat, takže jistej typ lidí tady si vysloužil tuhle přezdívku. V zahradě jsme byli až do zavíračky asi v 5 hodin. Potom jsme už šli jen na nádraží, kde jsme asi hodinu a půl čekali na vlak. No vlastně víc, protože měl ještě půl hodiny zpoždění. Tentokrát jsme jeli trochu horším vlakem, ale zase byl dvoupatrovej. Když jsme došli na naše místo, zjisitli jsme že tam leží nějaká paní a lidi. Tak jsme jim ukázali naše místenky. Ona teda trochu naštvaně odešla a ostatní se ani nenhli. Proti ná seděl teda starší pán s malým klukem, podle oblečení byli asi farmáři. Kluk se vyloženě začal třást na sušenky, kterýma jsme se tam ládovali. Nabídli jsme mu, ale jeho asi děda to zakázal. Klik vypadal, že takový sušenky ocutnal možná jednou v životě, jestli vůbec. Děda byl ale neoblomnej. Ještě se tvářil uraženě, že jsme i něco takovýho vůbec dovolili – asi byl hodně hrdej. Dojeli jsme do Šanghaje a já pad na hubu a téměř okamžitě usnul.

Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít