Cestopis: Srí Lanka 2013

      |   

Poprvé se vydáváme na takhle dlouhou cestu (na Srí Lanku) v rámci pracovní dovolené. Veškeré přípravy komplikuje nedostatek času a popracovní únava. Standardní věta dneska na to už fakt nemám, nás dohnala až do krajností. Letenky na Srí Lanku máme naštěstí zařízené už dlouho dopředu.

Srí Lanka

Pojištění a očkování před cestou na Srí Lanku

Sjednávat si pojištění večer před odjezdem na Srí Lanku bylo docela zábavný. Já zase měl den před odjezdem očkování na meningokoka, který mě pořádně udolalo. Z Hradce na Srí Lanku jsme měli vyjíždět v 8 večer a já v práci klepal kosu – celej den zimnice a totální únava. Radši jsem šel z práce dřív a doma si ještě schrupnul. Ačkoliv jsme na Srí Lanku měli sbaleno už od neděle, stejně jsme ještě balili a připravovali se asi 3 hodiny. Nějak nechápu, co jsme dělali, ale pořád bylo co připravovat.

Plán cesty na Srí Lanku

Plán naší cesty na Srí Lanku je následující: Ve 20:00 z Hradce Studentem do Prahy, kde jsme se na pár hodiny potkali s Jirkou a Emou. V 0:30 Studentem z Florence do Vídně, kam jsme dorazili asi o půl šestý ráno. Následuje v 11 cesta z Vídně do DohyKataru, kde po dvou hodinách přesedáme a ve 3 ráno bychom měli být už šťastně na Srí Lance.

Cesta na Srí Lanku probíhala celkem podle plánu. Naštěstí se mi udělalo trochu líp. V Praze jsme zapadli do námořnický restaurace. Námořník nám naserevíroval heřmánkový čaj, kofču a hermelína naloženýho ve Vltavě. Byli jsme hodně unaveny – noc předtím jsme ani jeden moc nenaspal, tak jsme se těšili do busu do Vídně. Já měl připravený eso v rukávě v podobě Kinedrilu, kterej mě aspoň částečně trochu uspal. Srí Lanka ve snu byla celkem fajn …

Letiště ve Vídni

Pak jsme ještě dochrápli asi 2 hodinky ve Vídni na letišti na prej supr pohodlným křesílku. Kdyby vedle nás furt nelítali věčně telefonující Turci, Řekové, Taliání a další jižani, co pracovali pro místní přepravní společnost, tak byl i celkem klid. Následovalo checkin a odbavení pro let směr Srí Lanka. Ve Vídni je trochu problém s tím, kam si sednout. Nikde žádná lavička. Maj je pěkně schovaný – asi aby byli návštěvnící nuceni nakupovat a posedávat v kavárnách. Nedali jsme se a našli super pohodlný sedačky, kde jsem se dal do psaní první části cestopisu o Srílance. Další bude až z Negomba na Sri Lance.

Let s Quatar Air

Z Vídně jsme letěli malým leteadlem, ale QuatarAir si docela šplhli. Místa na nohy bylo akorát, jídlo dobrý, display u každýho sedadla a celkem pohodovej let. Uteklo to rychle. Po příletu do Dohy to začala ale bejt sranda. Začalo to už v letadle, kdy tam probělhly nějaký informace o transferech, který jsem ani nezaznamenal (naštěstí Terka jo).

Letiště Doha

Pokračovalo to v autobuse, kterej pro nás přijel k letadlu. Zjistili jsme, že všichni kolem maj žlutou visačku na všech příručácích (znamenala, že se jedná o transfer). My jediný ji neměli. Nevíme proč. V autobuse byl nakreslenej plánek výstupních stanic podle barev … Odvodili jsme si teda, že pro přestup na Srí Lanku potřebujem žlutou zastávku a trefili jsme to. Hned po výstupu z letištního autobusu a vstupu do haly nás zase rentgenovali a šacovali. Tentokrát je zajímaly i moje boty (asi chtěli očuchat jak smrděj zapařený nohy po dni cesty) a můj kapesník, kterej si zvlášť vyžádali. Po zjištění, že jde o kapesník, usodili, že víc o mých holubech vědět nepotřebujou a poslali nás dál. Dostali jsme se do velký odletový haly, kde bylo konečně dostatek míst k sezeni. Moc jsme si ho ale neužili, protože nám už začínalo boardování na letadlo na Srí Lanku. Nejdřív jsme zjistili, že nám přesunuli bránu, ale pak jsme zamířili už neomylně. Letušky si zkontrolovali letenku a poslali nás dál. K našemu překvapení nás poslali do minimístnosti, kde bylo asi 20 obsazených sedadel a spousta stojících lidí. Zptátky už jít nešlo – to mě trochu nakrklo. No po asi 20 minutách pro nás teda dojel bus a zavez nás na ranway ke našemu letadlu na Srí Lanku. To ještě bohužel neměli dostatečně připravený. Nechali nás v autobuse stát ještě dalších asi 20 minut v ještě stísněnějsím prostoru s už asi jen 10 místama sezení na celej narvanej autobus.

 Let na Srí Lanku

Když jsme se dostali do letadla, ještě nám oznámili, že musíme počkat na další letadlo, který mělo zpoždění. Tady už bych to přirovnal k Českým drahám. Letadlo směr Srí Lanka už nebylo tak luxusní, na 5 řad byl jeden display na kterým se ve výsledku nepromítalo nic nebo divnej film a dovršil to dokument od National geografic o zamrzlý Mississipy. Ještě že jedem do tepla – Srí Lanka není zrovna polární oblast. Tady cesta tak rychle už neutíkala i přes vtipný hlášení pilota, kterej pravděpodobně vůbec nevěděl, co říká. Nejdřív nám představil Cabin Singera (Letovýho zpěváka) a pak se sek v času příletu i pár hodin. Co říkal mezi tím moc nevíme, protože jsme mu většinou nerozuměli.

Colombo – Srí Lanka

Nakonec jsme se i přes docela krátký ale drsný turbulence dokodrcali do Srí Lanky. Kolombo – hlavní město Srí Lanky v noci ze vzduchu vypadalo trochu jak země nikoho …. světla při pobřeží, ale dál samá tma.

Cestopis: Srí Lanka 2013
4.6 (92%) 5 hlass





2 komentářů k příspěvku “Cestopis: Srí Lanka 2013

  1. Lenka

    Dobrý den,
    musím říct, že mě váš cestopisník baví a inspiruje. Můžu se zeptat, jaká byla vaše práce na Srí Lance, že jste tam jeli na pracovní dovolenou? Děkuju za odpověď.

    S pozdravem, Lenka

    1. Cestopisník Autor příspěvku

      Dobrý den a děkuji.
      Jsem rád, pokud to někoho baví.
      Byla to jen dovolená.
      Cestopisník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít