Cesta z Kentingu do Maolinu

      |   

Den 13.

Dnes nás čeká hodně dlouhá cesta. Původně jsme se měli sejít s Kate v Kaohsiungu a zítra jet společně do Maolinu. Bohužel je ale po nemoci a ozvala se s tím, že ji nový doktor nasadil asi příliš drastickou léčbu – ráno šavlila a měla k tomu halucinace. Patrně dobrý materiál. Popřáli jsme Kate brzké uzdravení s tím, že se potkáme až v úterý v Taitungu. Obě ségry Kate a Grace tak budou moct přijet společně z Taipeie. No a my se rozhodli, že tím pádem nepotřebujeme vůbec do Kaohsiungu a z Hengchunu pojedeme přímo do Maolinu. Na jeden zátah to s krosnama bude dost náročný, ale zmáknem to – ušetříme den.

Plán je jasnej, nic ale nemůže být jednoduché. Dneska se konečně udělalo ráno krásně. Po dvou dnech zimy a deště nemůžeme jinak, než se rozloučit s jihem Taiwanu pláží a řádnou koupačkou ve vlnách.

Koupání na pláži Bai Sha

Plán zní jasně. Budík v 7, následně vyrazit na pláž, vykoupat se, zabalit a vzhůru na cestu. Realita je ráno v 7 budík, v půl 8. první otevřené oko, v 7:40 vstávání, panák slivky na hladový žaludek, něco po 8mý ráno oblíkání do svetrů a bund, startování scooteru a zvedání kotev. Předpověď nelhala, je jasno. Jen do toho teda fouká hroznej vítr a je pořád zima. Když dorazíme po pár minutách na pláž Baisha, jsme pořád v bundách. Moc se nám svlíkat nechce, ale už jsme tu. Voda je teplá, tak není co řešit. V moři se cachtáme snad půl hodiny a většinu času máme pláž úplně pro sebe. Takhle brzo ráno tu skoro nikdo není. V ty zimě se není čemu divit. Když se převlíkáme z plavek, tak už rozdělávají slunečníky a přijíždějí lidí.

Zpátky na hotelu jsme po desátý a máme asi 50 min do 11ti na balení. Stíháme to tak tak. Loučíme se s naším luxusním pokojem i s kaprama v jezírku v hale. Líbilo se nám tu. Hotel se jmenuje tuším Gun Chen home. Neumí tu ani slovo anglicky a ani u vchodu není anglický nápis. Nicméně v téhle ulici je několik hotelu, hostelů a pensionů, takže jsme si vybrali prostě jeden z nich.

Cesta Kenting – Maolin přes Dongang

Ještě si dáváme v okolí oběd a vyrážíme v krásných 12:30,tuším. Brzký odjezd jsme moc nezmákli :). Sice je jasno, ale fouká hrozně silný nárazový vítr. Občas máme co dělat, abysme se udrželi v sedle. Po nějakých 20 km se to naštěstí lepší.

Jedeme směrem na Donggang, kde po jedné zastávce na kafe odbočujeme po 27. Silnici na Pintung. Tam máme naplánovanou zastávku. Terka objevila mapu Taiwanu, kde jsou vyznačené všechny pobočky řetězce Sushi express. No a my už máme po sushi absťák, takže je jasno.

Neptejte se mě jak, ale podařilo se nám to místo najít, jen tam nebyla ta restaurace. Chvilku jsme bloudili kolem pěšky. Během pěti minut nás zastavili asi 3 taiwanci, jestli potřebujeme poradit. Jsou tu skvělí lidí. Hned první se dívá na mapu a vysvětluje, že je to v jiném městě. Taiwan 085Druhý nám potvrzuje, že je to jiné město. To mi vysvětlete, jak se tohle stane. Seděla mapa i názvy ulic. Nedá se nic dělat.Máme hlad a borec na poradil, že za rohem je podobná japonská restoška. Hrneme se tam i s krosnama, ale mistní nás vytlačují ven. Nerozumíme ani slovo, ale dochází nám, že otvírají až za hodinu… No to je radost. Máme hlad, tak jdeme do blízkého obchoďáku potupně do Mekáče. Je tam spousta lidí a než se zorientováváme, dává se s náma do řeči nějakej borec. Umí celkem anglicky – prý indonésan, co je tu ilegálně. Umí snad 7 jazyků a chce po nás prachy. Je to žebrák, co chce drobný na burgra. Trochu nás zaskočil. Tady Na to nejsme zvyklý. Odcházíme zase bez jídla. Rozhodujeme se ulovit něco cestou a po chvíli neúspěchu ze zoufalství zastavujeme v sámošce 7/11, kde si dáváme buřta (hotdog/bigbite). Z Pintungu nás čeká už posledních nekonečných 40km.

Maolin – ubytování

Do Maolinu přijíždíme za tmy. Navigace dává typy na ubytování, ale všude je zavřeno a totálně mrtvo. Ptáme se nějakých lidí na ulici. Nejdřív se tváří, jako by jsme měli spát u nich, pak se ale rozvzpomínají, že nějaký hotel by věděli. Borec to neumí vysvětlit, tak sedá na motorku a dovede náš až na místo. Je zlatej.

Vypadá to na kemp s pár pokojema. Bohužel anglicky ani slovo. Páni nám nabízí šestilůžák za 3000NTD. Jsme zoufalí ale zas až tak ne. Zkoušíme smlouvat, ale zdá se, že paní nerozumí. Děkujeme, jdeme ke scooterum a vůbec nevíme, co budeme dělat. Paní na poslední chvíli přichází a nabízí nám spaní za 2000 na noc. Je to sice pořád hodně, ale bereme to. Sice je v horách ubytování hodně základní, nechci strašit, ale vypadá to bez wifi a telky, ale zato budeme mít sousedy s dětma, co vřískají až do noci. Každopádně nám to ale trhá trn z paty a jsme rádi, že máme kde spát. Ještě nám paní říká, kdy je ráno snídaně. Málem jsem u toho rozšlápnul žábu. Každopádně snídaně se hodí. ČeskoČínská komunikace je lepší a lepší :).

Taiwan 084Jenom si házíme věci na nás luxusní šestilůžák, sedáme na scootery a jedem se ještě podívat po okolí. Moc toho nevidíme, tak se vracíme a na hlavní cestě si jdeme koupit čaj a pivo. Borec, jak nás viděl, začal okamžitě valit španělsky. Anglicky neumí, ale španělsky s Terkou pokecali. Hold kolik řeči umíš,…

Hned nám začal nabízet, že sežene nějaký alternativní ubytování, ale cenu nabíd stejnou. Kdo by řek, že se tady s někým budeme bavit španělsky. Uměl líp než většina Taiwanců tady anglicky.

Teď už jedem konečně na ubytko si dát pivko a šlofíka. Zítra budeme mít celý den na objevování Maolinu.

Cesta z Kentingu do Maolinu
1 (20%) 1 hlas





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít