Cesta do Norska – Polsko

      |   

17.7.2010 Holistr – jasno a slunečno, zataženo a deštivo

Polsko

Překročení hranic si nelze nevšimnout, především díky změně dopravního značení. Polské silnice si nemají s těmi českými co vyčítat a tak po 3 hodinách jízdy byla naše pozadí trochu vyklepaná. Kolem půl druhé odpolední – přesně jak nám navigace určila – jsme dorazili do Waršawské ulice Gajowa.

Varšava

Ale nebyli by jsme to my, kdybychom si trochu nesekli. Pája ve finále volal svému kouch-kontaktu a přejeli jsme do 2Km vzdálené Gajowické ulice. Protože jsme byli po cestě zpocení jak prasátka (ono jet 4 hoďky v 35 stupňovém vedru vaše oblečení celkem promočí) neváhali jsme a dali si sprchu u Kasi. Upovídaná brunetka jež nás přivítala na parkovišti Varšavského sídliště se o nás postarala znamenitě. Po sprše přišlo na řadu něco malého k jídlu a už jsme frčeli směr centrum vstříc zážitkové turistice. Nejedoucí tramvaj nám pomohl přelstít týpek ze španělska – nejenom V CR se o prázdninách maká na komunikacích – pohodově náhradním autobusem MHD jsme dorazili do středu města a Kasa nás provedla veškerými zákoutími, které nám omezená časová dotace dovolovala. Pár fotek s všudypřítomnými Gnomy, návštěva samosky pro Žubrovku a zmrzlinu. Prohlídka univerzitní budovy se nekonala ale osvěžujícímu deštíku jsme se uchýlili do jednoho z nejbližších podchodů a i přes zákaz konzumace svlažili hrdla místním pivem Žubr. Na večer už přišel chlad a taky hlad, zamířili jsme tedy zpět do Kašina bytu a posilnili své unavené údy. Paja alias bebíčko si začal stěžovat na bolest hlavy, takže jsme nakonec návštěvu fontány s projekcí a hudebním doprovodem v 22:OO vynechali. Ne, že by to bylo jen kvůli němu, to zase ne – ono přece jen stále pršelo a ten program by stál za starou vylyžbačkoru. Dali jsme bebíčku jednu růžovou pilulku a poslali jej do hajan. Zatímco jsem připravoval čajíček, Lucka ukázala Kase fotografie z Číny a Taiwanu, popsala jí Singapur a Hong-Kong a probrali společně i další asijské země. Kaša narozdíl od nás pohodlných čechoutdooristů cestuje všude stopem a oproti našim zážitkům má v nohou a hlavě také další skvosty celé zeměkoule včetně Islandu a Severní Ameriky. Občas jsem holkám přidal k dobru informaci z mého pohledu, ale vyčerpané nohy a horká jízda se na mě podepsali také a z gusta jsem si ustlal vedle Pavla. Večer dorazila na byt další společnost v podobě sličných slečen Beaty a Oly. Po dvou panácích české slivovice se holky docela rozpovídali a o zábavu bylo postaráno – kromě Lecha, Piastu a Žubra, se otočilo ještě pár druhů polského piva a v rozumné 2 hodiny ranní se šlo spát. Holky mířili ráno na desátou do práce a my jsme měli v plánu 6 hodinovou cestu do Gdansku na trajekt.

 

Ohodnoťte článek





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Bližší informace o použití souborů cookies společností Google je možné nalézt například na stránkách společnosti Google.

Zavřít